Alkohol se dá vyrobit ze všeho, co má cukry a škroby. Z ovoce, obilí, brambor aj. Ze šťávy hroznů vzniklo víno, z extraktu naklíčeného obilí a chmele pivo a destilací destiláty. Pivo a víno obsahují vedle alkoholu cukry minerální látky, vitamíny, antioxydanty, flavonoidy a pivo navíc hořčiny - lupulin z chmele, víno ještě třísloviny.
V játrech je alkohol tráven až na kyselinu octovou. Proto po flámu pomáhá kyselá okurka. Schopnost trávit alkohol je individuální a tolerance k alkoholu je pro každého jiná. Obecně je nižší pro ženy a mladé lidi.
Druhy nápojů podle obsahu alkoholu můžeme rozdělit na :
- Pivo od 8-12 stupňů obsahuje 2-5 %
Podle odborníků žádná není. Hranice mezi blahodárnými a škodlivými účinky je velmi individuální.
Závisí na váze, věku, zdraví, pohlaví a mnoha dalších faktorech ( U mladých lidí neexistuje žádná dávka s blahodárnými účinky ). Při 75 kg tělesné váhy se malá ( blahodárná ) denní dávka člověka nad 40 let pohybuje od 40 do 60 gramů tj.:
A. 1-3 půllitry piva neboZa hodinu strávíme 7-10 mg alkoholu, tj. jedno pivo nebo sklenku vína. Za 4 hodiny 40 mg ( tři piva a 4 deci vína ). Základem je pohyb a příjem tekutin. Protože alkohol vyplavuje soli, je potřeba se starat o jejich doplnění formou polévek, minerálních nápojů apod.
Umění pít znamená, pít jen malé dávky alkoholu. Nepít "nalačno", před oslavou se najíst vydatného jídla.
Doplňovat současně s alkoholem tekutiny a soli, tím urychlit jeho vylučování, ( jedna sklenka vodky a k tomu sklenka vody ).
Popíjet a být současně v činnosti ( tancovat, zpívat, namáhat mozek ).
V těžké situaci může alkohol utlumit silu okamžiku, např. dozvíme se tragickou zprávu a na chvíli od tíživé situace utečeme. Totéž platí o velké radosti, kterou chceme s někým sdílet. Opakované řešení těchto situací alkoholem může vést až k závislosti.
Alkohol není nebezpečný, nebezpečný je alkoholismus.
Alkohol, obdobně jako kouření, drogy, návykové látky, gamblrství a další, jsou jen emocionální berličky, kterými utíkáme od problémů. Silný člověk je obvykle nepotřebuje. Často jdou ruku v ruce jedno s druhým. Zbavit se jich znamená změnit svůj život a řešit problémy. Najít si jiný "světlý bod", jiné radosti.
Příčinou závislosti mohou být vrozené dispozice, sociální prostředí a dostupnost návykových látek. Sejde-li se dědičná dispozice, prostředí a dostupnost, je vysoké riziko vývoje závislosti
K závislosti se často uchylují lidé s dědičnými dispozicemi. Vysoké procento lidí má totiž dědičně sníženou hladinu sntidepresivních hormonů serotoninu a dopaminu v mozku. Málokdo ví, že tito lidé trpí strachem, úzkostí a depresivními stavy i při malých stresových situacích, nebo dokonce i bez jakýchkoliv příčin.
K závislosti se uchylují často lidé v důsledcích stresů, jako jsou např. ztráta existence ( práce, rodiny, partnera, bydlení ), ztráta motivace, neúspěchy, zklamání, konflikty, vztek a závist, dále nemoc, ohrožení, frustrace ( nezrealizování daných možností ) atd. Při stresech se hladina antidepresivních hormonů snižuje a úzkost, strach a deprese se zvyšují. Vytváří se stresové hormony jako adrenalin, noradrenalin.
Dlouhodobé působení stresů pak vyvolává celkové vyčerpání organismu a následně zdravotní potíže.
Proti stavům strachu, úzkosti a deprese účinně působí také alkohol, drogy, medikamenty a jiné závislosti ( závislí můžeme být na všem, třeba na čokoládě, jídle, atd. ). Tímto můžeme dosáhnout euforie s antidepresivními účinky. Zrada je v tom, že "dosažená euforie" je dočasná. Další a zásadní nevýhodou je, že dlouhodobé požívání vede ke zhoršení zdraví a celkového stavu, a s opakovanými dávkami se vyvíjí závislost.
Zpočátku jsme psychicky a fyzicky závislí na tom, co požíváme, jako na "emocionální berličce", ale ještě dokážeme svůj stav řešit. Později už nejsme pány nad sebou, utápíme své problémy v závislosti a tělo vyžaduje denní ( stále vyšší ) dávku.
Ve skutečnosti se můžeme závislosti zbavit jen vlastní vůlí, "jen když sami chceme", a když příčiny závislosti řešíme.